Spis treści:
Lze 3D tisk – jakožto jednu z nejperspektivnějších technologií – využít ke vzdělávání o minulosti? Mnoho projektů dokazuje, že ano!
Výroba předmětů denní potřeby nebo dekorací na 3D tiskárnách už nikoho nepřekvapí. Pro mnoho designérů se stalo zcela přirozenou cestou vytvořit koncept detailu, poté prostorový model v softwaru cad a nakonec jej vyrobit na 3D tiskárně. Ukazuje se však, že kombinací potenciálu aditivní výroby s 3D skenery a takzvaným “reverzním inženýrstvím” je možné realizovat širokou škálu návrhů, které jsou replikami existujících forem, předmětů a artefaktů. Tuto technologii dokonale využívají muzea, která s její pomocí mohou oslovit mnohem širší okruh potenciálních zájemců o své sbírky, a to skutečně velkolepým způsobem.
3D tisk v muzeu aneb jak ukázat to, co už neexistuje?
Muzejnictví již dlouho vyniká v zavádění moderních technologií. Stačí zmínit, že mnoho zařízení denně využívá například počítačovou animaci (prezentace vybraných objektů v podobě trojrozměrného modelu) nebo technologii virtuální reality (přístupnou prostřednictvím brýlí VR). Modely promítané na ploché projekční plátno dnes může nahradit prostorová maketa vyrobená na 3D tiskárně. Takové řešení použilo Muzeum japonského umění a techniky Manggha v Krakově, které prezentovalo miniaturní modely na výstavě čínské architektury.
Další zajímavý projekt tohoto typu realizovala skupina studentů jedné z kolobrzeských škol pod vedením učitele informatiky a výsledkem jejich práce byl model Kolobrzegu z 19. století spolu s námořním přístavem, který k městu patříl. Oba tyto projekty ukazují, že 3D tisk funguje dobře jako metoda rychlého a relativně levného modelování architektonických objektů. Prezentace maket budov není pro muzea novinkou, ale práce, která dříve vyžadovala dlouhou a namáhavou ruční práci se dřevem, kartonem nebo plastem, je nyní mnohem jednodušší.
Nejpřesnější dokumentace sbírek
Stojí za zmínku, že v mnoha případech je 3D tisk v muzeu neoddělitelně spojen s jinou technikou: 3D skenováním sbírkových předmětů. Reverzní inženýrství může úspěšně nahradit fotografickou dokumentaci prostorových objektů, navíc poskytuje dříve nedosažitelnou přesnost a zohledňuje parametry, jako je například struktura daného artefaktu nebo dokonce struktura povrchu, která je reprodukována s mimořádnou pečlivostí. Hotové soubory lze pak uložit do archivu, vytisknout pro výstavy nebo sdílet s dalšími institucemi. A co víc: výrobu modelů lze zahájit kdykoli, s jakýmkoli násobkem a každý výsledný detail bude identický.
Muzeum přístupné nevidomým díky 3D tisku
Možnost pořizovat kopie exponátů podporuje přístup ke sbírkám pro osoby, které kvůli oční vadě navštěvují muzea pouze dotykem exponátů. Samotná myšlenka přesné přípravy demonstračních modelů s cílem “vidět” je hmatem není nová, ale snadná výroba po sobě jdoucích identických detailů na 3D tiskárně nabízí prakticky neomezené možnosti. Skutečnost, že se detail při dotyku mnoha lidí časem pravděpodobně poškodí, není problém, protože tisk další kopie nevyžaduje velké investice. Muzeum, které má k dispozici návrh modelu pro 3D tisk, jej může snadno poskytnout jakékoli jiné instituci podporující osoby se zdravotním postižením.
V roce 2020 využili výzkumníci z Technické univerzity ve Vratislavi potenciál technologie FFF/FDM zajímavým způsobem. Nejprve – s pomocí reverzního inženýrství – naskenovali tábor Gross-Rosen a poté připravili model umožňující virtuální procházku tímto historickým místem. Záměrem bylo umožnit lidem seznámit se s historií druhé světové války během pandemie, kdy byly tradiční formy prohlídek pozastaveny. Pro nevidomé a slabozraké byl pomocí 3D tiskárny vytvořen model tábora.
3D tisk exponátů na domácí tiskárně? Je to možné!
Mezi zajímavé projekty, které spojují muzejní průmysl s průmyslem 3D tisku, rozhodně patří i Scan the World. Jedná se o mezinárodní iniciativu, v jejímž rámci si každý, kdo vlastní přírůstkové výrobní zařízení, může vytisknout kopii slavného uměleckého díla pro vlastní potřebu. Do kampaně se zapojila nejznámější muzea z celého světa, aby sochy shromáždila a sdílela. Exponáty, které jsou zde uloženy, byly naskenovány a následně vymodelovány ve 3D, takže si je uživatelé mohou sami stáhnout a znovu vytvořit. Projekty, jako je Scan the World, jednak popularizují činnost institucí, které modely poskytují, a jednak jistě přispívají ke zvýšení zájmu o samotné umění. Stačí si všimnout, kolik pozornosti médií této společné iniciativě věnovalo.
