V předchozím článku jsme se věnovali programování mikrokontroléru RP2040, dnes si připravíme vhodné vývojové prostředí a popíšeme vám, jak se v něm pohybovat. Nakonec přejdeme k našemu prvnímu projektu, blikání LED.
První článek ze série návodů na programování s platformou Raspberry Pi Pico W, malou deskou vybavenou poměrně výkonným mikrokontrolérem. Začneme základy a přípravou správného hardwaru, abychom se později mohli naučit rozsáhlejší programování na praktických příkladech.
Ať už používáte chytrý telefon, pracujete na počítači nebo používáte automobil, srdcem každého z těchto zařízení je příslušný mikrokontrolér nebo procesor. Vzhledem ke stále rostoucí úloze technologií stojí za to zamyslet se nad významem těchto typů integrovaných obvodů, které se staly mozkem téměř každého elektronického zařízení.
V posledních několika desetiletích prošel svět technologií pozoruhodnou revolucí, která v mnoha ohledech změnila náš život. Jádrem této revoluce je jeden princip, který jako by neustále provázel technologický vývoj a ovlivňoval naši každodenní zkušenost – Moorův zákon.
Každé zařízení je vystaveno specifickému poškození – od mobilních telefonů až po systémy řízení letu v letadlech, která musí pracovat v extrémních povětrnostních podmínkách. Destruktivních faktorů pro elektroniku je celá řada a každý z nich je samostatnou výzvou pro konstruktéry zařízení a strojů, které nás denně provázejí.
V dnešním dynamickém a stále více globalizovaném světě se miniaturizace stala jedním z hlavních pilířů technologického vývoje. Právě v souvislosti s postupným zmenšováním elektronických zařízení se zrodil fenomén různých typů mikropočítačů, mezi nimiž je Raspberry Pi jasným králem.
Není pochyb o tom, že moderní technologický věk s sebou přinesl revoluci, jejíž důsledky se stále více projevují v našem každodenním životě. Internet věcí (IoT) je jedním z nejdůležitějších a nejzajímavějších vývojových trendů tohoto pokroku.
V dnešním dynamickém a neustále se vyvíjejícím světě technologií hraje architektura procesoru klíčovou roli. Po mnoho let tomuto trhu dominovaly technologické velmoci, konkrétně x86 a ARM. Tyto architektury se díky svým jedinečným vlastnostem staly základem dnešního trhu, takže procesory s těmito typy jader dnes najdeme ve většině zařízení.
S růstem trhu s umělou inteligencí se zintenzivňuje i svět desek a vývojářských sad optimalizovaných pro software a učící se algoritmy. Jedním z klíčových hráčů ve světě umělé inteligence je společnost Nvidia, kterou někteří považují za jednoho z hlavních lídrů v tomto odvětví.
Na trhu procesorů můžeme již léta pozorovat konkurenci. Konkurenční společnosti vydávají stále modernější konstrukce ve snaze alespoň do určité míry překonat své technologické soupeře. Válka o výkon probíhá, ale je tu ještě jeden konflikt, o kterém se příliš často nemluví – konflikt architektur.
Jednou z oblastí informatiky, která se v posledních letech rozvíjí stále rychlejším tempem, je umělá inteligence neboli tzv. AI (Artificial Intelligence). Toto téma vzbuzuje ve veřejnosti extrémní emoce – jedni považují umělou inteligenci za hrozbu, zatímco pro druhou skupinu je umělá inteligence příležitostí, která umožní například lépe reagovat na případné krize v budoucnosti.
Jedním z nejoblíbenějších a nejpoužívanějších mikropočítačů je Raspberry Pi. Tato levná, ale technologicky velmi vyspělá deska si získala velké uznání mnoha hobbyistů, kteří si staví vlastní elektronická zařízení. S rozvojem systému Raspberry Pi vstoupil také na průmyslový trh a pomohl změnit tradiční výrobní procesy.