Kalkulačka kapacity baterie
Chcete-li zjistit , jak dlouho vám baterie vydrží, bude pro vás kalkulačka dostupná na této webové stránce dokonalým nástrojem pro správné odhady. Vše, co musíte udělat, je zadat potřebné údaje do příslušných polí formuláře - jmenovitou kapacitu vašeho článku nebo bateriového bloku a průměrnou hodnotu proudu spotřebovaného napájeným systémem - a náš systém spočítá předpokládanou životnost zdroje energie. Pamatujte, že údaje o kapacitě baterie (ale i jednorázových bateriích) jsou poskytovány za určitých specifických podmínek - skutečná doba provozu zařízení se může lišit od té vypočítané zde dostupným kalkulátorem vybití baterie , zejména pokud je odběr proudu vysoký nebo zařízení pracuje nepřetržitě, ne impulzně.
Kalkulačka kapacity baterie – princip činnosti
Kapacita baterií a akumulátorů se nejčastěji udává v jednotce zvané ampérhodina (Ah) nebo miliampérhodina (mAh) - v obou případech vznikne vynásobením časového intervalu (1 hodina) aktuální jednotkou (1 A popř. 1 mA). To znamená, že 5Ah baterie dokáže napájet zařízení, které spotřebuje 1A napájení po dobu 5 hodin nebo - například - 100miliampérové zařízení po dobu 50 hodin (tedy přes dva dny). Pamatujte však, že přesnost takových výpočtů má své limity – bez ohledu na to, zda je provádíte ručně nebo pomocí kalkulátoru výdrže baterie . Ale proč?
Doba vybíjení baterie: kalkulačka vs. realita
I když teoreticky by stejná baterie mohla poskytovat proud 10 A po dobu 30 minut (0,5 h), v praxi bude efektivní kapacita nižší – čím vyšší vybíjecí proud, tím rychleji dojde množství dostupné energie v baterii (ve srovnání s jmenovité hodnoty). Z tohoto důvodu musíte u energeticky náročných zařízení (např. mobilních robotů) vždy počítat s určitou rezervou kapacity - minimálně 20-30% a čím více, tím lépe. Pro prvotní odhad schopností daného napájecího systému je nutný kalkulátor životnosti baterie , ale v praxi se vždy vyplatí ověřit si chování vašeho zdroje energie v reálných podmínkách. Pokud je to možné, měli byste také zajistit, aby zařízení fungovalo co nejúčinnějším způsobem, např. přepnout mikrokontrolér do režimu nízké spotřeby v době, kdy není potřeba plný výpočetní výkon – tímto způsobem lze překvapivě prodloužit provozní dobu systému.